Parková architektura

Růžová zahrada

256 01 Benešov - Konopiště
© Jaroslav Pelíšek / Spodní parter
© Jaroslav Pelíšek / Spodní parter

Okrasná zahrada, kterou dnes nazýváme Růžovou, se začala postupně vyvíjet za Vrtbů v první polovině 18. století jihovýchodním směrem od zámku. V dokumentu z roku 1752 je pak poprvé zaznamenána oranžerie na jižní straně zámku a dva skleníky v podzámčí. Prokazatelně je pak velká ozdobná barokní zahrada s rybníčkem, předchůdkyně Růžové zahrady, zanesena v katastrální mapě z roku 1840.

První náznaky okrasných zahrad a parků na konopišťském panství bychom dohledali v 16. století, kdy byly zakládány první štěpnice (ovocné sady). Okrasná zahrada, kterou dnes nazýváme Růžovou, se začala postupně vyvíjet za Vrtbů v první polovině 18. století jihovýchodním směrem od zámku. V dokumentu z roku 1752 je pak poprvé zaznamenána oranžerie na jižní straně zámku a dva skleníky v podzámčí. Prokazatelně je pak velká ozdobná barokní zahrada s rybníčkem, předchůdkyně Růžové zahrady, zanesena v katastrální mapě z roku 1840.

V roce 1887 došlo ke změně majitele panství, knížete Lobkowicze vystřídal mladý Habsburk František Ferdinand Rakouský – Este. Již roku 1888 je mimo jiné rozhodnuto o úpravě staré barokní zahrady. Nejzásadnější úpravy proběhly v letech 1906 – 1913 a řídil je vídeňský zahradník Karel Mössmer. Nová okrasná zahrada dostala jméno Růžová, podle růží, které se zde pěstovaly (v roce 1908 zde rostlo  na 1500 růží na vysokém kmínku a 7000 růží klasického nízkého vzrůstu). Roku 1913 bylo dle návrhu Angličana Marchana vybudováno jezírko s lekníny. Svou krásou zahrada zaujala mnohé návštěvníky, mezi něž patřil i císař Vilém II., který na Konopiště zavítal nedlouho před sarajevským atentátem.

Do Růžové zahrady vstupujeme neobarokní branou, vítají nás dvě sochy - řečtí bohové Hefaistos a Atlas. Celý areál zahrady je vyplněn sochařskou výzdobou, kterou v první polovině prvního desetiletí 20. století přivezl František Ferdinand z Itálie. Jedná se o dědictví po rodech Este a Obizzi. Ihned vlevo za branou si tak povšimněte kamenné hlavice ze sloupu, údajně pochází z jakéhosi starokřesťanského sloupu. Centru Růžové zahrady dominuje barokně klasicistní sloup se sochou Kleopatry (někdy chybně uváděna jako socha Lukrécie), obklopený čtyřmi empírovými obelisky s hieroglyfy. Po okolí jsou pak rozmístěny neoklasicistní a neobarokní dekorativní vázy.

Související turistické cíle

Brána do Růžové zahrady

Novobarokní brána rámovaná sochami alegorií Práce a Vědy (též někdy označovanými jako Héfaistos a Atlas).

Dvě vázy v Růžové zahradě

Vázy se spodkem a okrajem širším, kanelovanými boky s píšťalami stojí na podstavci na křížovém půdorysu, zdobený volutami s maskarony a akantem.

Empírové obelisky s hieroglyfy

Korkový altánek

Na podezdívce se schůdky osmiboký altán postavený z kmenů korkového dubu s kůrou pochází z konce 19. století. Stříška jehlancová s omibokou lucernou a makovičkou. Krytina je plechová.

Zobraz detail

Nádrž s balustrádou

Zobraz detail

Ozdobná váza v Růžové zahradě

Podstavec se soklíkem a římsou, střední část se konkávně zužuje. Na podstavci je velká váza na čtvercovém soklíku.

Ozdobná váza v Růžové zahradě

Velká váza s úzkým hrdlem, zdobená beraními hlavami s festony je zdobená na výduti složitě vinutou draperií.

Skleník v Růžové zahradě čp. 8

Skleník z konce 19. století stojí v severní části Růžové zahrady. Čelní část skleníku je orientována souběžně s delší osou záhonové úpravy, z ní kolmo vybíhají k severovýchodu tři trakty.

Zobraz detail

Socha Afrodité v Růžové zahradě

Socha (mušlový vápenec) stojící ženy v levici držící draperii ve výši prsou je hodnotná a pocházející z konce 17. století.

Zobraz detail

Socha Apollona v Růžové zahradě

Socha (mušlový vápenec) stojícího mladého muže s draperií stojí na hranolovém podstavci (umělý kámen) se soklíkem a římsou, zdobený vykrajovanými vpadlinami.

Zobraz detail

Socha Atlase

Zobraz detail

Socha Bakchantky

Zobraz detail

Socha Dia v Růžové zahradě

Socha (mušlový vápenec) stojícího muže s plnovousem a skrovnou draperií stojí na hranolovém podstavci (umělý kámen) se soklíkem a římsou, se zdobenými vykrajovanými vpadlinami.

Zobraz detail

Socha Fauna

Zobraz detail

Socha Hefaista

Zobraz detail

Socha Héry v Růžové zahradě

Socha (mušlový vápenec) stojící ženy s draperií stojí na hranolovém podstavci (umělý kámen) se soklíkem a římsou, zdobený vykrajovanými vpadlinami.

Zobraz detail

Socha Kleopatry na sloupu

Zobraz detail

Socha Triptolema v Růžové zahradě

Socha (mušlový vápenec) stojícího muže s plnovousem stojí na hranolovém podstavci (umělý kámen) se soklíkem a římsou, zdobený vykrajovanými vpadlinami.

Zobraz detail

Terasa se schodištěm v Růžové zahradě

Terasa pochází z konce 19. století. Před jižním průčelím skleníku v Růžové zahradě na hraně terasy se nachází terasová zeď a schodiště. Horní část schodiště se zídkami plnámi je žulová, dolní část s balustrádou dole se rozevírající je z umělého kamene a arkózy. 

Terasa u rybníčka v Růžové zahradě

Terasová kamenná zeď na severní straně rybníčka pochází z konce 19. století. Střední část je oblouková, vystrčená k jihu a s balustrádou.

Vázy s hady v Růžové zahradě

Vázy mísovitého tvaru, okraj oddělen prožlabením, členění paprsčitě uspořádané, stojí na podstavci na křížovém půdorysu, zdobený volutami s maskarony a akantem. Souměrně se po váze pnou hadi.

Mapa

Mapa
Kontakt
256 01 Benešov - Konopiště
GPS: 49,7774819°N 14,65816302°E